Naše básničky, písničky a noty
Básničky
Na únor
Únor měsíc karnevalu, radosti a smíchu.
K tanci vyzval král i šašek pohádkovou vílu.
Rampouch dostal rýmu, od rána z něj krápalo.
Sluníčko má hroznou vinu, paprskem ho lechtalo.
Doktor mrazík dává radu: drž se, brachu, raději ve stínu,
na večer ti předepíši z vloček sněhu peřinu.
Tydli fidli bumtarata, otevřete kmotře vrata! Maškary k vám přišly, hej, začal masopustní rej
Na březen
R.: Holka modrooká, nesedávej u potoka, holka modrooká, nesedávej tam.
1. V potoce se voda točí, podemele Tvoje oči.
2. V potoce je velká voda, vezme-li Tě, bude škoda.
3. V potoce je hastrmánek, zatahá Tě za copánek.
1. Hrálo si koťátko na trávníčku, sahalo pacičkou po sluníčku.
Sluníčko upletlo zlatý pásek, chytilo koťátko za ocásek
2. Dnes už tě nepustím malý smíšku, zlato ti nasypu do kožíšku.
Že už mě nepustíš, moje tlapky, uvidíš, skrývají ostré drápky.
3. Leklo se sluníčko, za mrak běží. Koťátko vítězně kníry ježí.
Chlubí se houseti, milý brachu, sluníčko přede mnou prchá v strachu.
4. Sotva to dořekne darebáček, sluníčko chystá už nový háček.
Koťátko za ouško pevně chytí, už tě mám, už tě mám ve své síti.
Sluníčko
Pohladilo jednou slunce chladnou jarní zem. Na květinky zavolalo: Hola, pojďte ven!
Která z vás má odvahu vykouknout ven ze sněhu? Hlásí se ta malinká, malá bílá sněženka.
Zimo, už jdi pryč
Zimo, zimo, už jdi pryč, jaro si už chystá klíč. Otevírá jarní bránu, jmenuje se petrklíč.
Rozpočitadlo (N)
Enyky benyky. Neseme knedlíky. Navařeno máme. To si pochutnáme.
Rytmizace – Kočka
Bumtarata na vrata, máme čtyři koťata. Jedno černé, druhé bílé, třetí žluté, rozpustilé.
A to čtvrté strakaté, po mamince okaté.
Rytmizace – Černá vrána
Krákorala černá vrána, krákala na havrana: „Milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane?
Ťukám, ťukám zobákem, abych probudila zem.
Ťukám, ťukám do sněhu, bez jídla a noclehu.“
Ťukej, ťukej, milá vráno, jaro přijde – možná ráno.
Koleda, koleda jarní trávo, ať je tady všechno zdrávo,
koleda, koleda travičko, vyskoč aspoň maličko,
a pak ještě výš, udělej nám skrýš,
pro zajíčka, pro vajíčka i pro toho koledníčka,
který pokoj nedá a vajíčka hledá.
Na duben
- Na jaře
- Sázíme sazenice
- Jarní květiny
- Slunce volá na sněženku
- Jak a čím jezdíme
- V naší mateřské škole
Na jaře se hlína budí, sněženka ji nožkou studí. Našlapuje lehce, nachladit ji nechce.
Maminko, co to tu máme? Krásné malé sazeničky.
Kam je ale všechny dáme? Do záhonku pro kytičky.
Nejdřív důlek uděláme, sazeničku do něj dáme.
Hlínou ji pak zasypeme, nakonec ji zalijeme.
Na naší zahrádce sněženka bílá do svojí sukénky sníh sobě sbírá.
Vedle ní narcis se žlutou hlavičkou poprosí o barvu zářivé sluníčko.
Bledule, podběl, maličké fialky vykouzlí úsměv náš, zavoní do dálky.
Slunce volá na sněženku: Podívej se, jak je venku,
slunce volá do oken: děti haló, pojďte ven!
Auta jezdí po silnici (běh po třídě)
Vlak musí mít kolejnici (chůze po třídě + ruce jako vlak, kruhy podél těla)
Letadlo si vzduchem létá (chůze + ruce jako křídla letadla)
A po vodě lodě plují (stoj + ruce ukazují vlny)
Tím vším lidé dnes cestují. (stoj + hlava ANO)
V naší mateřské škole se rádi máme, na ostatní zavoláme:
Pojď si s námi hrát, čeká tě tu kamarád!
Děti, ty se u nás mají, pohádky vždy poslouchají.
Také kreslí, malují, podle hudby tancují.
Na květen
Rak leze z rákosí navečer za rosy. Rak leze z díry, má dlouhé kníry.
Večer se prochází po trávě na hrázi. Kroutí si vousy, klepeta brousí.
Já jsem malá kadeřnice, kdo chce kudrn ještě více?
Učešu vám vlásky, ať jsou ze všech krásky.
Pozor děti, letí ptáček, je v tom ale malý háček,
řekni sýr a usmívej se, tu máš foto, podívej se.
Moje máma, to je máma, máma, maminka.
Ta se nám tak právě hodí pro našeho tatínka.
A můj táta, to je táta! Hodného mám tatínka.
Dobře že ho na tom světě, našla právě maminka.
Na červen
Ať panenky ve chvilce usnou ve své postýlce,
autíčka a náklaďáky na zelenou jedou taky na nejbližší parkoviště, že pojedou zase příště.
Oběd leží v bříšku, přečteme si knížku. Veselou pohádku, popředu i pozpátku.
A než skončí vyprávění, už k nám přijde sladké snění…
Kolečko je hlavička pro maličkého ptáčka.
Pod hlavou je tělíčko – nehoň ptáčky kočičko.
Ocásek dám ještě dolů, zazpíváme něco spolu?
Dvě křídla až poletí, aby viděl na děti.
Co ti dáme do zobáčku? Pochutnej si trošku máčku!
Dvě očka – dvě tečičky. Jaké zpíváš písničky?
Přimalujem nožky dvě, může sedět na stromě.
V lesíčku žije ptáček, říkáme mu zpěváček.
Naše kočka strakatá měla čtyři koťata. Jedno mourek, druhé bílé, třetí žluté, rozpustilé.
A to čtvrté strakaté, po mamince okaté. Kdo nevěří, ať sem běží, co se na nás díváte?
Vezmi žlutou tužku, namaluj mi hrušku. A pod hrušku talíř, sláva, ty jsi malíř!